K zamyšlení: Český Krumlov, UNESCO a UNES-CO

Český Krumlov a UNESCO & UNES-CO

Jan Vaněček, českokrumlovský spisovatel 

 

V roce 1992 byl  Český Krumlov zapsán  do seznamu světového přírodního a kulturního  dědictví UNESCO.  Mnozí občané města si  pokládají otázku, jaký to má přínos pro jejich každodenní život.

Zápis zvýrazňuje a dokládá jeho  historicky cennou  hodnotu, což je lákadlem pro turisty a poutníky.  Jejich počet narůstá. Loni  jich sem zavítalo milion tři sta padesát tisíc. Mám  zkušenost, že někteří o  zápisu neví a přesto Český Krumlov navštěvují. A mnozí nemají ani tuchy, co je to UNESCO. Před městem není slavobrána s nápisem Vítejte ve městě UNESCO.

Žádný finanční přínos ze zápisu neplyne. Zatím nikdo nespočítal rozdíl mezi členstvím  a nečlenstvím, co se  finančního profitu z turismu  týče. Usuzuji, že se to ani spočítat nedá. 

Na konferenci, která se konala v Českém Krumlově  v roce 2012 u příležitosti dvacátého výročí zápisu, Jan Jílek, starosta obce Jankov, pod níž patří Holašovice, které jsou rovněž v seznamu UNESCO,  prohlásil, že pokud by mu někdo dal dva papíry, aby sdělil  své  praktické zkušenosti na toto téma, tak první by popsal klady a  druhý, stejně velký, zápory. Je to tedy  padesát na padesát. Obdobně lze ohodnotit Český Krumlov. Historické centrum města je, co se týče obyvatel vylidněno, a přelidněno turisty, v současnosti  převážně asijskými. Mnozí po procházce  ulicemi s napěchovaným  foťákem a prázdným močovým měchýřem  odjíždějí.  Zůstávají po nich přeplněné odpadkové koše. Poplatek za jejich odvoz platíme my, obyvatelé.  

Z centra města se stává  skanzen. Kromě turistů se tudy občas  špacíruje i koza, což tu nebylo k vidění ani za knížete pána. Třeba  přibude další domácí zvířena,  slepice a husy, čímž bude  skanzenová  podívaná pestřejší a zábavnější, neboť městu chybí legrace.     A přiláká  to našince,  aby se v centru usalašili a chovali   tahle  zvířata,  do paneláku se taková avantýra jaksi nehodí. Na věži by mohl „kokrhat kohout“, napadá mě ještě coby humoristu.  Jako rodák nepamatuji, že by tam v oknech někdy visely peřiny a na náměstí se čutalo míčem. Taková hloupost napadla někoho až teď. Ta „nápaditá“  paní odpryč celou tuto akci  prezentuje jako UNES-CO (pomlčka to rozlišuje).   Nebyl to tedy  nikdo místní, Krumlováci mají všech pět pohromadě. I v tomto případě platí,  že za „odborníka“ je tady  považován každý, kdo sem  přijel z jiného města. 

Jedním z aspektů, který souvisí se zápisem v seznamu UNESCO, je i  to, aby se  místní   s tím ztotožnili, vážili si toho. Ale drhne to. Občané se stávají ve svém městě dvojkou,  jedničkou jsou turisté. Hlavně o tom budou nastávající komunální volby. Nutno zmínit i kauzu otáčivého hlediště v zámecké zahradě, o jehož existenci se vedou letité spory. A mezi aktéry je také UNESCO.